press to zoom

press to zoom

press to zoom
1/2

NAPOLEON BONAPARTE

Kov:                                        zlato
Hmotnost:                         120 g

Ryzost:                               999/1000
Kvalita:                                  Proof

Nominální hodnota:        10 000 Eur
Průměr:                              50.00 mm
Mincovna:                         Monnaie de Paris
Limitace:                            200 ks
  • Instagram

200. výročí od úmrtí Napoelona Bonaparte

V květnu 2021 uplynulo 200 let od úmrtí Napoleona I. a po celé Francii byl slaven tzv. „Napoleonský rok “. Kdo jiný, jako francouzská mincovna Monnaie de Paris emitovala k okrouhlému výročí tuto výjimečnou emisi, a to hned v několika specifikacích, aby měl každý zájemce příležitost k zakoupení upomínky na významné výročí.

 

Zlatá mince, kterou Vám představujeme je ražená do ryzího zlata 999/1000 v kvalitě Proof a s její hmotností 120 gramů a 50 mm se řadí mezi větší ražby, které jsou mincovnami upřednostňovány právě při příležitosti výročních emisí. Toto tvrzení potvrzuje také limitace pouhých 200 kusů, které mincovna v této specifikaci emitovala.

 

Avers mince zobrazuje portrét Napoleona s jeho vavřínovou korunou. Na této straně je zobrazeno několik symbolů: znak čestné legie založené Napoleonem, orel, včely a tzv. Slavkovské slunce. Vevnitř slunce jsou vepsána slova „2S“, která připomínají datum vítězství v bitvě u Slavkova, 2. prosince 1805, přičemž písmeno „S“ představuje měsíc prosinec.

 

Revers zobrazuje tři symboly přírody, a to dub, vavřín a pšenici. V designu je vložen šestiúhelník představující Francii. Tento šestiúhelník zdobí vavřínová ratolest vlevo a dubová ratolest vpravo. Pšeničný klas je umístěn uprostřed a je korunován nominální hodnotou a lemován názvem „République Française“. „Korálkový“ motiv po obvodu mince jí dodává eleganci připomínající design starých francouzských mincí.

Symbol včely

Včela, symbol nesmrtelnosti a vzkříšení, byla vybrána tak, aby spojila novou dynastii se samotným původem Francie. Zlaté včely (ve skutečnosti cikády) byly objeveny již v roce 1653 v Tournai v hrobce Childerika I., zakladatele dynastie Merovejců, který žil mezi lety 437 a 481.

 

 

Když se Napoleon dostal k moci, jeho poradce Jean-Jacques-Régis de Cambacérès navrhl, aby přijal včelu jako svůj osobní symbol a zmínil se o Childericově pokladu. Napoleon se navíc dozvěděl, že Childericův symbol včely předcházel fleur-de-lis, který přijal jeho syn Clovis a byl proto považován za nejstarší znak panovníků Francie.

 

 

Kromě toho, že byl Napoleon spojován s Merovejci, chtěl být také spojován s Karolinci, dynastií, která dosáhla svého vrcholu v roce 800 n. l. korunováním Karla Velikého za prvního římského císaře. Rozprostřený orel, kterého Napoleon použil na svůj štít, pocházel od karolinského zakladatele Karla Velikého.  

press to zoom

press to zoom
1/1

Obr.: Vyobrazení motivu včely na plášti Napoleona Bonaparte

Navzdory důležitosti symbolu včel pro Napoleona, nikdy oficiálně neoznámil jeho přijetí. Nikdy také formálně nevysvětlil, proč si vybral právě včelu. Postaral se však o to, aby včela byla důležitým symbolem na jeho císařském dvoře poté, co byl korunován. Včely bylo možné nalézt při zdobení oděvů a látek a byly součástí keramiky, nábytku, skla a kovových výrobků.

 

Včela byla pro Napoleona tak důležitá, že byla výhradně vyhrazena pro císařskou rodinu a nemohli ji používat ani vévodové. Dne 19. května 1802 však Napoleon ustanovil odměnu za civilní a vojenské zásluhy zvanou Legion d’Honneur a k označení významu včely použil její verzi v medaili.

 

Po smlouvě z Fontainebleau a svém vyhnanství na Elbu navrhl pro Elbu vlastní vlajku a znovu použil včelu, kterou tak miloval. Možná to udělal proto, že ho symbol včely spájel s císařským pláštěm. Vlajka, která se vznášela nad ostrovem, měla bílé pozadí s diagonálním červeným pruhem a třemi zlatými včelami v pruhu a byla používána v době pobytu Napoleona Bonaparta jako panovníka ostrova Elba, od 4. května 1814 do 26. února 1815.

press to zoom

press to zoom
1/1

Obr.: Vlajka ostrova Elba

Když se v roce 1815 dostal k moci Ludvík XVIII., systematicky nahradil a zničil Napoleonovu včelu symbolem fleur-de-lys. Nakonec jen málo včel z Napoleonovy vlády přežilo Louisovo vymýcení. Zdálo se, že včela zmizela, dokud nebyly Napoleonovy ostatky vráceny v roce 1840. Jedny noviny uvedly, že vůz vezoucí Napoleonovo tělo byl „skutečně velkolepý“ a že na podstavci „na obou stranách visely dva sametové císařské pláště posypané včelami. “

Slavkovské slunce

Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na českém území.

 

2. prosince 1805 v 7.00 ráno se v hlavním stanu jižně pod Žuráněm konala schůzka velitelů francouzských vojsk. Přesně v půl osmé se nad ustupující mlhou na východním obzoru objevil rudý kotouč slunce, který zůstal viset nad Slavkovem. Tento okamžik se stane pojmem a ode dne bitvy bude Napoleon spojovat Slavkovské slunce (le Soleil ďAusterlitz) s nimbem vlastních úspěchů.

Mohlo by Vás zajímat

To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key.

press to zoom
press to zoom
press to zoom
press to zoom
press to zoom
press to zoom
press to zoom
press to zoom