press to zoom

press to zoom

press to zoom

press to zoom
1/9

SIXTINSKÁ KAPLE

Kov:                                   stříbro
Hmotnost:                        1 kg

Ryzost:                               999/1000
Nominální hodnota:       33 x $1
Rozměry:                           326,4 x 120 mm 
Krajina:                              Niue
Limitace:                           100 ks
  • Instagram

Proč je tato sada výjimečná?

Určitě jste si všimly, že v naší nabídce převažují zlaté mince, a to především díky hodnotě vzácného kovu, který je mincovnami pro speciální a extrémně nízko limitované ražby preferován. My jsme tentokrát udělaly výjimku a sáhli po zajímavém zpracování stříbrných mincí, které jsou kolorovány tak, aby utvářely impozantní obraz Sixtinské kaple.

 

Celý soubor stříbrných mincí váží celkem 1000 gramů a jsou raženy do stříbra s ryzostí 999/1000. Rozměr kompletu je 326,4 x 120 mm a je zasazen do ochranného obalu tak, aby bylo možné jej postavit do stojanu pro vystavení. Věříme, že nám dáte za pravdu, že tento produkt si zaslouží být vystavován. Pouze 100 majitelů bude mít příležitost kochat se tímto unikátním skvostem.

Sixtinská kaple

Sixtinská kaple, nebo také papežská kaple ve Vatikánském paláci, byla postavena v letech 1473–81 architektem Giovanni dei Dolci pro papeže Sixta IV. (odtud pochází její název) a je známá především renesančními freskami od Michelangela.

 

Sixtinská kaple je obdélníková cihlová stavba se šesti klenutými okny na každé ze dvou hlavních stěn a klenutým stropem. Exteriér kaple je fádní a bez ozdob, ale její vnitřní stěny a strop jsou zdobeny freskami mnoha florentských renesančních mistrů. Fresky na bočních stěnách kaple byly namalovány v letech 1481 až 1483. Na severní stěně je šest fresek zobrazujících události z Kristova života, jak je namalovali Perugino, Pinturicchio, Sandro Botticelli, Domenico Ghirlandaio a Cosimo Rosselli. Na jižní stěně je šest dalších fresek zobrazujících události ze života Mojžíše od Perugina, Pinturicchia, Botticelliho, Domenica a Benedetta Ghirlandaiových, Rosselliho, Lucy Signorelliho a Bartolomea della Gatty. Nad těmito díly zobrazují menší fresky mezi okny různé papeže. Při velkých slavnostních příležitostech byly spodní části bočních stěn pokryty řadou tapiserií zobrazujících události z evangelií a ze Skutků apoštolů. Ty byly navrženy Raphaelem a tkané v letech 1515–19 v Bruselu.

 

Nejvýznamnějšími uměleckými díly v kapli jsou fresky od Michelangela na stropě a na západní stěně za oltářem. Fresky na stropě, souhrnně známé jako Sixtinský strop, byly objednány papežem Juliem II. v roce 1508 a namaloval je Michelangelo v letech 1508 až 1512. Zobrazují události a postavy ze Starého zákona. Fresku Posledního soudu na západní stěně namaloval Michelangelo pro papeže Pavla III. v letech 1534 až 1541. Tyto dvě gigantické fresky patří k největším úspěchům západního malířství. Desetileté čištění a restaurování Sixtinského stropu dokončené v roce 1989 odstranilo několik staletí nahromaděné nečistoty. Čištění a restaurování Posledního soudu bylo dokončeno v roce 1994.

Stvoření Adama
Stvoření Adama

press to zoom
Stvoření Adama
Stvoření Adama

press to zoom
1/1

 Obr.: Stvoření Adama

Michelangelovo zobrazení Boha na freskách bylo jedním z prvních svého druhu.

Zobrazuje muže s dlouhými bílými vlasy a plnovousem – obrázek, který se postupem času stal zcela běžným. Přesto – až do té chvíle nebyl Bůh takto zobrazován jako osoba.

Pár faktů, které jste možná nevědeli

1. Michelangelo nechtěl mít nic společného se stropem Sixtinské kaple

V roce 1508 33letý Michelangelo usilovně pracoval na mramorové hrobce papeže Julia II., která se nyní nachází v římském kostele San Pietro in Vincoli. Když Julius požádal váženého umělce, aby ozdobil strop Sixtinské kaple, Michelangelo byl překvapen. Jednak se považoval spíše za sochaře než malíře a s freskami neměl vůbec žádné zkušenosti. Celé své úsilí směřoval k dokončení hrobky, i když finance na projekt ubývaly. Přesto Michelangelo zakázku neochotně přijal a strávil čtyři roky života na lešení se štětcem v ruce. Během několika příštích desetiletí se bude ale přerušovaně vracet do Juliovy monumentální hrobky.

 

2. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení namaloval Michelangelo Sixtinskou kapli ve stoje

Když si představují Michelangela, jak vytváří své legendární fresky, většina lidí předpokládá, že ležel. Ve skutečnosti ale umělec a jeho asistenti používali dřevěné lešení, které jim umožňovalo stát vzpřímeně a dosahovat nad hlavu. Unikátní systém plošin, které byly ke stěnám připevněny konzolami, navrhl sám Michelangelo.

 

3. Práce na Sixtinské kapli byla tak nepříjemná, že Michelangelo o své mizérii složil báseň

V roce 1509 stále nepohodlnější podmínky pro práci a fyzické vypětí při práci na kapli Michelangelo popsal svému příteli Giovanni da Pistoia. "Už mi z toho mučení vyrostla struma," napsal v básni a pokračoval, že má „žaludek smáčknutý pod svojí bradou“, že jeho „obličej tvoří dobrou podlahu pro trus“, že „pode mnou visí uvolněná kůže“. Skončil prohlášením, že neměl měnit svou každodenní práci: „Nejsem na správném místě – nejsem malíř.“

 

4. Michelangelovo mistrovské dílo se ukázalo jako vysoce odolné

Strop s freskami Sixtinské kaple se během pěti století od svého dokončení pozoruhodně zachoval. Chybí pouze jedna malá část: část oblohy na panelu zobrazujícím Noemův útěk před velkou biblickou potopou. Malovaná omítka spadla na podlahu a roztříštila se po výbuchu v nedalekém skladišti střelného prachu v roce 1797. Navzdory zjevné odolnosti stropu se odborníci obávají, že návštěva milionů lidí, kteří každý rok navštíví Sixtinskou kapli, nadále představuje vážný problém.

 

5. Umění Michelangelovy Sixtinské kaple bylo upraveno – a odstraněno – v 80. a 90. letech 20. století

V letech 1980 až 1999 odborníci restaurovali vybraná umělecká díla v Sixtinské kapli, včetně Michelangelova stropu a jeho slavné fresky známé jako „Poslední soud“, kterou vytvořil ve svých pozdějších letech. Specialisté pečlivě rozpustili vrstvy špíny, sazí a usazenin a podstatně rozjasnili barvy staletých maleb. Restaurování také zrušilo intervenci papeže Pia IV., který během 60. let 16. století nařídil umístit na Michelangelovy akty fíkové listy a bederní roušky.

 

6. Nejslavnější panel stropu Sixtinské kaple může zobrazovat lidský mozek

V části nazvané „Stvoření Adama“ se postavy představující Boha a Adama natahují jeden k druhému s nataženýma rukama. Jejich téměř se dotýkající prsty jsou jedním z nejznámějších a široce replikovaných motivů na světě. Někteří teoretici si myslí, že scéna také obsahuje nezaměnitelný obrys lidského mozku, tvořeného anděly a rouchy obklopujícími Boha. Podle Franka Lynna Meshbergera, lékaře, který byl průkopníkem této hypotézy, chtěl Michelangelo vyvolat Boží dar inteligence prvnímu člověku.

 

7. V Sixtinské kapli jsou voleni noví papežové.

Sixtinská kaple, postavená v 70. letech 14. století za papeže Sixta IV., od kterého má své jméno, je více než jen nejoblíbenější turistickou destinací Vatikánu. Ve skutečnosti plní zásadní náboženskou funkci. Počínaje rokem 1492 se v jednoduché cihlové budově konala četná papežská konkláve, během nichž se kardinálové scházeli, aby hlasovali o novém papeži. Speciální komín ve střeše kaple vysílá výsledky konkláve s bílým kouřem naznačujícím volbu papeže a černým kouřem signalizujícím, že žádný kandidát dosud nezískal dvoutřetinovou většinu.

Extra Omnes! Všichni ven!

Jakožto vlastní papežova kaple je Sixtinská kaple místem hlavních papežských obřadů a je používána Posvátným kolegiem kardinálů pro volbu nového papeže, když se uvolní místo a právě slovy „extra omnes“ začíná konkláve. Obvykle po smrti předchozího papeže se přistupuje k volbě nového nástupce. Jsou však i výjimečné případy, jako tomu bylo v případě abdikace Benedikta XVI. v roce 2013.

 

Volba „římského biskupa“ byla na začátku veřejná – odehrávala se v rámci komunity křesťanů v Římě, případně se volilo na základě doporučení předchůdce. „Římský biskup“ byl pravděpodobně volen nebo navrhovaný sedmi římskými jáhny, ale do úřadu vstupoval se souhlasem římského kléru a lidu. Volbu nakonec schvalovali i další biskupové z oblasti italské provincie Latium. Papež Fabián byl například v roce 236 zvolen na základě znamení. Během shromáždění Římanů rozhodujících se o novém papeži přiletěla holubice, která si sedla právě na Fabiánovu hlavu.

 

Postupně docházelo k vyloučení laiků z volby. Po roce 336 se na podnět papeže Marka mohli na volbě podílet jedině římští kněží. Po roce 1059 se nařízením Mikuláše II. volby zúčastnili jen kardinálové. Alexandr III. ustálil v roce 1179 požadavek dvoutřetinové většiny hlasů potřebných ke zvolení. Navrhl, aby se volili papeži z kolegia kardinálů.

Mohlo by Vás zajímat

To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key.

press to zoom
press to zoom
press to zoom
press to zoom
press to zoom
press to zoom
press to zoom
press to zoom